SETBA MINULOSTI ( Virginia Cleo Andrews , Seeds of Yesterday ) - recenze

SETBA MINULOSTI:
Originál: 1984 , Seeds of Yesterday
Česko: leden 2015, nakladatelství Moba
Anotace: Ve čtvrtém díle rodinné ságy se vracíme do vzkříšeného Foxworth Hallu. Po zničujícím požáru, který tak dramaticky ukončil jednu životní etapu hlavních hrdinů, ho dal znovu postavit mladý Bart, univerzální dědic obrovského foxworthovského majetku, který, jak se zdá, zdědil i povahové vlastnosti praděda Malcolma, kdysi nelítostného a krutého vládce nad osudy všech příslušníků rodiny. Zdroj




VIRGINIA CLEO ANDREWS:
V patnácti letech jí postihla tragická nehoda a kvůli pochybení chirurga byla nucena po celý zbytek života zůstat na kolečkovém křesle. Psát začala až po smrti svého otce. Sedm let po napsání prvního románu se konečně dostala do čtenářského podvědomí a její knihy se staly bestsellery. Napsala několik pentalogií, románů a povídek. Zemřela na rakovinu. Zůstalo po ní několik rozepsaných prací, které za ni dotvořil stínový autor pod jejím jménem.Zdroj




MŮJ NÁZOR:
Setba minulosti - uzavření životní cesty Chrise a Cathy, uzavření jejich příběhu. Pátý díl už je o něčem jiném, řekla bych, že je to takový bonus, který nás provede částí života jejich babičky. Setbou minulosti tedy finíto a za sebe musím říct, že jsem se s tím stále ještě nesmířila. Chtěla bych víc, po tom všem pro mě bylo loučení s hrdiny velice bolestivé, po tolika letech..

V Setbě minulosti sledujeme nejen další osudy Chrise a Cathy, ale (hlavně) i jejich synů Joryho a Barta. Oproti předešlému dílu jsou to už dospělí muži. Opět se tu hodně řeší vztahy a láska. Ovšem stejně tak i zrada, nenávist, pomsta a obrovská nepřízeň osudu. Příběh obou bratrů je velice emotivní a pro mě byl i velmi překvapivý. Celá tato kniha je dojemná a psychicky náročná, ale k tomu se dostanu až za chvilku :-)

V podstatě bych to pomyslně rozdělila tak, že ve 3/4 knihy je to, co známe z předešlých dílů a co už jsem psala výše- láska, zrada, nenávist, pomsta, nepřízeň osudu - tak nějak "normální" život. Normální je v uvozovkách, protože hlavní hrdinové neměli v životě moc štěstí- spíš naopak. Osud jim házel pod nohy hodně klacků a rozhodně jim nic neusnadnil. Poslední čtvrtina knihy je však jiná. Smutná, velice dojemná a drtivá.

Když tuto sérii začnete číst, budete mít velký problém přestat dokud ji celou nedočtete. Alespoň takhle jsem to měla já. Pro mě čtení tohoto příběhu bylo jako droga. Bála jsem se konce, protože jsem během čtení poznala, že Virginia dokáže být k hrdinům nemilosrdná. No bála jsem se oprávněně. Konec mě zničil. Po dočtení jsem nebyla schopna slova. Cítila jsem obrovský zármutek.



Když si zpětně v hlavě promítám příběh našich 4 sourozenců, tak vždy dojdu k tomu, že i když v jejich životě byly záblesky štěstí - ať už díky lásce či úspěchům ve studiu či v práci- , tak jejich život šťastný nebyl. Tolik překážek, životních zklamání a proher. Je mi z toho smutno...



I když mi to na jednu stranu trhá srdce, tak někde tam uvnitř vím, že takhle to dopadnout mělo. I když se tomu samozřejmě bráním. Bylo to velice emotivní uzavření. Když přečtete všechny 4 díly a pak se zpětně ohlédnete, uvědomíte si, jak zlý a mnohdy i absurdní život dokáže být. Konec vtéto knize mi svým způsobem připomněl konec trilogie Hunger games - taky jsem u něho cítila pocit, že to vlastně všechno bylo zbytečné a že osud to někdy zařídí tak, že tomu člověk až nechce věřit.



Hodně těžko se mi loučilo s Chrisem, Cathy a všemi ostatními hrdiny. Tím, že jsem s nimi strávila tolik času - celý jejich život- jsem je brala jako své přátele, které opravdu znám. Možná to zní trošku nelogicky a nereálně, ale bylo to tak. Už teď se těším, až jejich život prožiji znovu. V každém dílu čeká na čtenáře nějaká rána- pro mě nejvíc těch ran bylo ve 2.dílu- Lístky ve větru a ve 4.dílu-Setbě minulosti.

Po druhém dílu (Lístky ve větru) jsem si myslela, že mě už nic víc nedostane. Mýlila jsem se. Konec tohoto dílu mě naprosto rozdrtil :-( Čekala jsem, že to bude smutné, ale když ta chvíle přijde, stejně Vás to dostane ... Já se do celého životního příběhu Cathy, Chrise, Coryho a Carrie naprosto ponořila. S hrdiny jsem prožila tolik let a dostali se opravdu hluboko do mého srdce. Všechno jsem to prožívala, strašně moc a i proto mě konec Setby minulosti tak moc rozesmutnil ... ono se to dalo čekat a i když jsem se na to pokoušela připravit se - ve výsledku jsem připravená nebyla a úplně mě to smetlo... 

Ty 4 díly Květů z půdy pro mě znamenají strašně moc. Tolik let s hrdiny, tolik důležitých životních momentů, radostí a zklamání... I když sama za sebe myslím, že osud jim moc nepřál. Byly to světlé chvilky, ale ve výsledku k nim by osud strašně nespravedlivý a krutý... 

Tento příběh budu mít navždy v srdci. V myšlenkách se k němu budu vracet, protože mě hodně zasáhl... a jednou si rozhodně strašně ráda přečtu celou sérii znovu. Až budu číst v prvním dílu o 13leté Cathy a 15letému Chrisovi - až se vrátím v čase - budu sice vědět, co všechno špatného je čeká, ale zároveň si to budu užívat, protože mě bude čekat i těch pár radostí, které jim život dal....